Jak si najít práci v pozdějším věku?

Víte, že svůj věk nemusíte uvádět v životopise? Víte, jaké údaje tam naopak chybět nemají? Jak dlouhý a jak formulovaný má být motivační dopis? A co když jste pozváni na pohovor? Podívejte se na informace semináře Generace uprostřed, který Život 90 připravil se spolupráci s organizací Alternativa 50+.

Když hledáte práci
• Zaregistrujte se u pracovní agentury. Své klienty v databázi uchovává cca 10 let, tedy vám může pomoci najít práci i opakovaně.
• Nemějte jen jednu verzi životopisu a motivačního dopisu. Dokument upravujte podle toho, na jakou pozici se hlásíte. Přebytečné informace mažte, u životopisu není pravdou, že čím víc, tím líp.
• Dělejte si evidenci toho, kdy a kam jste zasílali svůj životopis a na jakou pozici jste se hlásili. Není výjimkou, že se potenciální zaměstnavatel ozve až po měsíci.
• Máte-li něco našetřeno a práci nemůžete dlouhodobě sehnat, informujte se o možnosti předdůchodu, například zde.

Když píšete životopis
• Když vzniká „díra“ v životopise (mateřská dovolená, delší nezaměstnanost, péče o staré rodiče apod.) – tedy, že jsme delší dobu nepracovali, vyplňte do něj, co jste v té době dělali (Např.- pečovala jsem o svého otce, zajišťovala jsem jeho stravu, dopravovala jsem ho k lékařům, zároveň jsem jako brigádník pracovala ...).
• V životopise nemusíte uvádět ani svůj věk, ani svou fotografii.
• Životopis pište co nejstručnější. Tento dokument neslouží k tomu, aby jste pracovní pozici získal/a, ale k tomu, aby vás firma přijala k ústnímu pohovoru. Tam budete moci životopis rozvést a upozornit na svoje přednosti.
• Do horní části životopisu napište kromě svého jména a kontaktních údajů také, o jakou pozici máte zájem. Např.: „Mám zájem o práci v administrativě.“
• V životopise neuvádějte svá zaměstnání před rokem 1989, nejsou v současné době relevantní.
• Pokud nejste silní v cizích jazycích a vaše práce je nemá ve svých předpokladech (administrativní pozice na úřadě v malé obci, učitel v mateřské škole, ošetřovatelství atd.), jazyky prostě neuvádějte.
• Pokud máte v zadání, že máte úroveň svého cizího jazyka uvést, nepřehánějte.

Motivační dopis
• Motivační dopis je prostor napsat to, co se vám nevešlo do strukturovaného životopisu. Uveďte, jaké jsou vaše přednosti, napište explicitně, že se pro tuto práci hodíte a proč se pro ni hodíte. Uveďte např. i to, že můžete nastoupit ihned, to je informace, kterou personalisté potřebují vědět.

Když jdete k pohovoru
• Připravte se na to, že pracovní pohovor bude trvat asi hodinu.
• Zjistěte si informace o společnosti, pro kterou chcete pracovat.
• Personalista se vás pravděpodobně zeptá na vaši představu o odměně. Pokud nevíte, o jak vysoký plat si zhruba máte říct, podívejte se na průměrné platy různých profesí v ČR.
• Tzv. „ukotvěte“ si ruce. Lehce je sepněte a položte do klína. Nebudete tak přehnaně gestikulovat. Ruce nechte klidně ležet, zuřivě je nemačkejte.
• Mluvte o svých osobních věcech, které jsou pro práci důležité nebo vám v získání zaměstnání mohou pomoci (rádi čtete, zkoordinovali jste výchovu čtyř dětí, cestovali jste po světě atd.). Personalisté se na osobní věci nesmějí ptát, jsou v nich ale informace, které potřebují znát a které vám jako uchazečům mohou pomoci.
• Když neumíte to, na co se vás u pohovoru personalista ptá, nepropadejte panice ani si nevymýšlejte. Stočte řeč na to, co umíte a co vám jde, ať už to s otázkou souvisí, nebo ne („Víte, jak zní Pythagorova věta?“- „Neumím Pythagorovu větu, ale umím výborně vyhledávat informace na internetu.“) Personalista ocení, jak umíte hledat řešení.
• Pokud se vás personalista zeptá, kde chcete být za pět let, povězte pravdu (Např. „Za pět let chci být pořád účetní v této firmě.“). Neexistuje jediná správná odpověď. Chcete-li zůstat, řekněte to, chcete-li být už jinde, řekněte to taky.

(Pulikováno 2. února 2015)